Vzpomínky na dobrou kávu II.

Samozřejmě byla dohodnuta i receptura pro směs Extra Speciál, do které patřilo nejméně 50% praných arabik 1.skupiny jakosti a nejvýše 50% praných a nepraných arabik 2.jakosti typu Santos Extra Prime.

Bylo dohodnuto, že do jednodruhové kávy “Santos” se bude dovážet brazilský Santos NY2 (Extra Prime) a do “Columbie” přijde columbia do 13vad. ( Santos EP i columbia se používaly i do ostatních směsí. )

Zároveň se tvořily směsi pro Tuzex (“Goldona” a “Speciál” + solo druh “Columbia”), nakupovaly se ze zdrojů Tuzexu. V průběhu času vznikly pro běžný trh směsi “Favorit”, “Primátor”, “Karlovarská káva”, “Fénix”, “Valdštejn”, “Jubilejní směs”. “Výstavní směs” se balila pro různé výstavy do specielních obalů, pro Dům potravin se balila řada “Mocca”, “Mocca Arabia”, “Mocca Speciál”, pro prodejnu francouzských specialit směs “Paris Praha”.

V obchodním oddělení Balírny Obchodu PŘ vedli evidenci zásob pražíren a sjednávali nákupy jednotlivých druhů zelených káv s Koospolem pan Zbyněk Hartman a později Miloslava Andreysová – Bárová.

Ve zvláštním oddělení ve Vysočanech se poloprovozním způsobem začínalo na přelomu let 1963 - 64 s výrobou kávy bez kofeinu. Když nám štěstí obzvlášť přálo, tak se v šestidenním pracovním týdnu povedlo vyrobit cca 200kg zelené kávy bez kofeinu ve dvou šaržích, pokaždé jiné kvality. Během intenzivních zkoušek se konstatovalo, že ne všechny metody z dřívějších laboratorních pokusů jsou aplikovatelné do technologie a naopak mnohé běžné technologické metody se nedaly předem laboratorně vyzkoušet. Teprve po přestavbě linky a modifikaci pracovního postupu se začalo dařit produkovat výrobek standardních parametrů. Více než 10t roční produkce zhruba krylo roční poptávku několik let. Patentovaný smaltovaný koš do autoklávu, ani rozpouštědlo, ani macerace se už v technologii nepoužívaly. (tomto hledej článek jinde na našem webu)

Koncem osmdesátých let, když výroba kávy bez kofeinu přestávala stačit poptávce, se dovezlo malé množství zelené kávy bez kofeinu. Ekonomický rozbor situace vedl však k rozhodnutí vybudovat ve Vysočanech novou výrobní linku i s vyčleněnou zvláštní pražičkou, jako samostatný organizační celek - Výroba II. Současní majitelé celé zařízení zlikvidovali a káva bez kofeinu je dovážena ze zahraničí.

Po roce 1963 s rozšiřováním činnosti se oddělení řízení jakosti s laboratoří, postupně rozrostlo ze dvou pracovníků na 5-6 lidí a původní zbožíznalecké posuzování surovin, polotovarů, výrobků a technologie se změnilo na přesnou, metodickou činnost. Při domácí reorganizaci v roce 1970 se laboratoř přestěhovala z Vysočan do Holešovic. Tam byla vybudována pracoviště senzorické analysy a oddělení fyzikální, chemické a mikrobiologické. Koncem devadesátých let uměla laboratoř stanovit i druh a kvantitu mykotoxinů. Základní kádr laboratoře tvořili paní Selma Husáková, Ludmila Nechvátalová, Jaromír Skácel a později Lenka Brzoňová a Libuše Patevová.

V jednotlivých výrobních závodech byla postupně vybavována pracoviště kvalitářů tak, že základní naskladňovací rozbory, denní hodnocení všech pražených káv a zkoušky pro kontrolu technologie, se staly rutinní záležitostí. V laboratořích závodů byl většinou jeden pracovník, na větších závodech až tři. Zvláště v nově budovaných závodech v Jihlavě, Roudnici n/L. a Val. Meziříčí měly laboratoře velmi slušnou technickou úroveň. Laboratoř podniku pečovala o odbornou úroveň i vybavení kvalitářů (mimo jiné jednotným degustačním nádobím), pořádala pro ně semináře a školení jednak vlastními silami, jednak využívala lektory z SIJ-ČZPI, ministerstev zdravotnictví a zemědělství, hygieniky, pracovníky akademie, VŠCHT, ÚKZUS, výkupu, pracovníky odborných útvarů BO a nejvíce spolupracovníky z ústavu jakosti svého nadřízeného generálního ředitelství ( PO GŘ ) se kterými trvale udržovala dobré kontakty.

O takové kontrole kvality kávy si všichni milovníci kávy mohou nechat jenom zdát.

Pokračování příště...