+420 277 277 949Po–Pá: 8:30–17:00
(prodejna 10–17:30)

    Vzpomínky na dobrou kávu V.

    Během let se několikrát potvrdilo, že spotřebitelé reagovali velmi citlivě na všechny změny v recepturách ať se měnily (z našeho hlediska) k lepšímu, nebo k horšímu. Největší davy se však do závodů začaly hrnout po tom, co cestovní kanceláře v roce 1990 začaly organizovat zájezdy do zahraničí (někdy i s návštěvou pražíren) a naši turisté nakupovali kávu pokud možno v kilovém balení v přepočtu za pár korun. To k nám pak cestovatelé chodili s prosíkem jestli bychom jim jejich nákup vyměnili za něco co se dá pít, třeba i za menší množství. No prosím, do dneška jsme si už zvykli a pijeme to bez protestů (nebo jsme přesedlali na nějakou jinou pochutinu ! ).

    Samostatnou stať by si zasloužil vývoj obalového materiálu a celá technologie, ale to není moje parketa. Nová balicí technika obvykle potřebovala i nové balící materiály. Papírové pytlíky, na kterých bylo razítko označující že se jedná o kávu byly používány na ruční balení, a sloužily i prvnímu dávkovači SPP - 15 dávek za minutu. Do sáčků balily i Nagemy z NDR a Hessery z Německa (západního). Pak se balicí stroje naučili dělat ve strojírnách ve Vlašimi a doplňovali tak strojní vybavení dovážené ze západu. Papírové sáčky byly nahrazeny svařovatelným papírem Tapatenem, svařovatelným celofánem ze Svitu, kašírovanými, mnohovrstvými obaly i s plechovou (hliníkovou) složkou. Obvykle každá nová generace baliček vyžadovala i nové druhy obalových materiálů s novými mechanickými a bariérovými vlastnostmi. Při kalkulaci ceny nových výrobků se sebevyšší cena balicího stroje při počítaném dvousměnném provozu za plánovaných 7 let životnosti do ceny jednoho balení projevovala zlomkem haléře, ale cena obalu se mohla pohybovat i v korunách.

    Posledním výrobním závodem, který se dostal do nového i kávového programu podniku byl Bohumín. Začátkem osmdesátých let se pro tento závod přivezl stroj Fawema, balička na sypné hmoty používající jako obalový materiál skleněné dózy. Do nich se tu začala balit rozpustná káva, instantní nápoje SAP a bergamotový čaj, všechno materiály s velmi intensivní vůní. Aby se pachy a zbytky minulého balení nepřenášely do nového, musely se všechny dopravní cesty perfektně vyčistit. Ve vedlejší dílně se balila rýže a tak někoho napadlo prohnat jimi pytel rýže a tento jednoduchý a nejlevnější způsob čistění fungoval až do privatizace.

    V letech 1966-77 připravil podnikový stavitel Jiří Zajdl k realizaci výstavbu firemní kavárny na Staroměstském náměstí v čísle 603 vedle vchodu do Týnského chrámu. Kavárna “Columbia - Kord” zahájila provoz v prvních dnech roku 1968. Pro využití byly k dispozici všechny druhy vyráběných káv připravovaných v džezvě, jako turek a na italském espressu. Z kávových receptářů byla vyzkoušena spousta různých kombinací s jednotlivými druhy kávových směsí a solo-druhy. Ověřili jsme si, že ne každý druh kávy bychom mohli použít pro každou recepturu. Vybrali jsme asi 15 receptur a ke každé z nich i příslušný druh kávy a tyto kávové nápoje kavárna nabízela i dlouho po tom, kdy jsme ji jako dobře prosperující jednotku museli předat podniku Potraviny Praha. Pro zjednodušení práce tam pak používali do receptur jen Standard a sám jsem si po nějaké době vyzkoušel, že kvalita výrobků vypadala podle toho.

    Druhým pokusem o vlastní firemní kavárnu byla kavárna na kolečkách. Do karoserie autobusu Škoda RO jsme si nechali vestavět miniaturní kavárničku s posezením pro 8 hostů, minibar s espresem, s prodejničkou a pokojíček se sociálním vybavením pro dvoučlennou posádku. Premiéru měl při Mistrovsví světa v lyžování ve Vysokých Tatrách v roce 1970. Několik let pak autobus sloužil na potravinářských výstavách v Brně, Bratislavě, Plzni, Nitře, Českých Budějovicích a při různých příležitostech po celé republice pomáhal propagovat nejen kávu, ale hlavně různé možnosti přípravy kávy a samozřejmě i ostatních výrobků firmy.

    Z hlediska poměrně krátké trvanlivosti a snahy, aby celá síť státního a družstevního obchodu byla trvale zásobena dohodnutým sortimentem káv a k technickým možnostem vlastního rozvozu BO , při opožděných předvánočních dovozech a při vzpomínce na to, co všechno v obchodech nebylo, ale káva byla vždy. bývala práce firmy často velmi nárazová, hektická. Přes to všechno vzpomínám na léta v BO, mezi převážně příjemnými spolupracovnicemi a spolupracovníky, jako na smysluplně strávený pracovní život. To, že se v Československu v letech 1965 - 1990 prodával nejlevnější druh kávy, Standard, jako nejlepší nejlevnější káva na světě je neoddiskutovatelný fakt a jsem rád, že jako zaměstnanec Balíren obchodu jsem na tom měl svůj podíl.

    Činnost Balíren obchodu ve statistikách, výroba a prodej, hospodářské výsledky

    Výroba základních druhů výrobků v tunách

    Rok

    Káva

    Čaj

    Rýže

    Arašídy

    Suché plody

    Koření

    1958

    3 441

    794

    20 625

    2 373

    13

    732

    1961

    6 595

    1 105

    51 154

    3 748

    1 007

    1 664

    1965

    8 193

    1 230

    70 600

    5 307

    1 929

    1 154

    1970

    12 031

    1 272

    59 234

    4 322

    3 964

    2 170

    1975

    16 632

    1 362

    64 175

    7 875

    4 908

    2 484

    1976

    18 134

    1 344

    64 994

    7 024

    4 616

    2 670

    1977

    18 231

    1 509

    65 270

    6 914

    5 392

    3 021

    1978

    18 834

    1 683

    68 322

    5 527

    5 438

    2 828

    1979

    19 313

    1 633

    71 299

    6 314

    5 178

    3 062

    1980

    20 887

    1 640

    68 579

    5 312

    5 353

    2 929

    1981

    22 170

    2 055

    71 115

    3 104

    6 544

    3 295

    1982

    22 560

    2 083

    53 231

    4 698

    7 328

    3 442

    1983

    23 865

    1 819

    51 085

    4 816

    6 927

    3 494

    1984

    24 311

    2 309

    60 913

    4 215

    6 456

    3 185

    1985

    24 955

    2 389

    58 955

    3 966

    6 204

    3 089

    1986

    25 828

    2 297

    55 885

    4 596

    6 606

    3 097

    1987

    26 000

    2 240

    59 662

    4 500

    6 512

    3 369

    Základní ekonomické ukazatele v tisících korun

    Rok

    Výkony

    Tržba za výrobky

    Bilanční zisk

    Počet pracovníků

    Průměrná mzda na pracovníka v Kčs

    Produktivita práce na pracovníka z výkonu v Kčs

    1958

    70 367

    1 347 727

    11 103

    1 052

    1 205

    66 868

    1961

    111 840

    1 760 256

    27 291

    1 445

    1 149

    77 397

    1965

    111 494

    2 233 735

    16 709

    1 375

    1 256

    81 087

    1970

    1 259 084

    2 867 270

    46 569

    1 448

    1 747

    869 533

    1975

    1 593 887

    3 841 116

    47 853

    1 515

    2 027

    1 054 277

    1976

    1 649 195

    4 042 222

    51 403

    1 503

    2 077

    1 097 213

    1977

    1 805 965

    4 682 229

    97 079

    1 516

    2 093

    1 191 269

    1978

    1 766 707

    5 552 291

    95 967

    1 515

    2 143

    1 166 143

    1979

    1 835 067

    5 693 296

    117 301

    1 533

    2 225

    1 197 042

    1980

    2 867 877

    6 077 467

    125 668

    1 549

    2 292

    1 851 438

    1981

    3 010 872

    6 449 003

    118 275

    1 548

    2 404

    1 945 007

    1982

    3 218 093

    6 776 424

    174 284

    1 557

    2 541

    2 066 855

    1983

    3 371 274

    7 116 814

    188 857

    1 557

    2 740

    2 165 237

    1984

    2 667 592

    7 376 480

    203 865

    1 562

    2 825

    1 707 805

    1985

    2 762 977

    7 596 933

    215 985

    1 589

    2 821

    1 738 815

    1986

    2 865 781

    7 813 856

    217 382

    1 597

    2 869

    1 794 478

    1987

    2 897 325

    7 916 044

    233 373

    1 619

    2 835

    1 789 576

    Všechna uváděná čísla pocházejí z oficiálně zveřejňovaných dokumentů BO.




    Při pohledu na kvanta vyrobeného zboží by čtenář měl mít stále na zřeteli, že BO zásobovaly celé Československo, v poslední době existence se zhruba 15 miliony obyvatel a neměly konkurenty. Není bez zajímavosti, že předválečné nejvyšší spotřeby kávy na obyvatele a rok z roku 1936 bylo dosaženo teprve v roce 1967. Nikdy se však už nevrátila doba vaření kávy v železňáku a společných nákupů půl kila žitovky, balíčku cikorky a osminky kávy a následného každodenního nošení kafe v plechové konvičce do práce.



    Společenskému uplatnění kávy učinila přítrž II. světová válka tím, že ji pro nás vlastně zrušila a ani společenské klima po válce kávě nebylo nakloněno. Jen málokomu mohla chutnat káva v “závodech společného stravování”. Tak se přestěhovala do kanceláří a do domácností a teprve v posledních letech se objevují specialisované kavárničky ( některé bohužel jen na krátko).

    Přeji této výstavě, aby kávě pomohla opět získat tu nejlepší kvalitu, kterou kdy u nás měla a s ní se pak oprávněně pyšnit na výsluní výroby, obchodu i společnosti.

    Káva si to zaslouží!



    K Á V A K Á V A K Á V A K Á V A K Á V A K Á V A K Á V A



    Článek k výstavě o kávě pro muzeum Olomouc 1999.