Kávovník arabský (Coffea arabica), oceňovaný pro svou jemnou chuť, je velmi citlivý na výkyvy teplot. Optimální podmínky pro jeho růst se pohybují v rozmezí 18–24 °C (podle některých zdrojů 15–25 °C v závislosti na vlhkosti, půdních podmínkách a nadmořské výšce).
V důsledku globálního oteplování však teploty ve většině pěstitelských oblastí stoupají, což vede ke zpomalování růstu rostlin, snížení kvality kávových zrn a v krajních případech až k úplné ztrátě úrody. Mnozí farmáři již nyní evidují klesající výnosy a s tím spojené ztráty příjmů.
Káva vyžaduje stabilní klima s jasně vymezenými obdobími dešťů a sucha. Klimatické změny však přinášejí stále častější a intenzivnější výkyvy počasí. Předčasné kvetení kávovníků, nerovnoměrné zrání plodů a prodlužování sklizňových období pěstitelům výrazně komplikují práci. Nejhůře tuto situaci pociťují drobní farmáři, kteří často nemají dostatek prostředků na potřebné úpravy a investice.
Nedostatek vody představuje pro kávové plantáže jednu z největších hrozeb. V regionech, kde dříve pršelo pravidelně, nyní panuje mnohem častěji sucho. Vlivem nedostatku srážek klesají výnosy a rostliny jsou náchylnější k chorobám (například ke rzi kávové) a škůdcům (zavíječ kávový).
Se zvyšováním teplot se vhodné oblasti pro pěstování kávy přesouvají do vyšších nadmořských výšek. Neznamená to však vždy automatické kácení lesů – někteří farmáři se snaží využívat již odlesněné pozemky nebo zavádět agrolesnické praktiky. Tradiční pěstitelské regiony, jako je Etiopie či Brazílie, však mohou výrazně snížit svou produkci, v některých místech dokonce hrozí úplné vymizení kávovníku.
Vyšší teploty a změny klimatu vytvářejí příznivé podmínky pro rychlejší šíření škůdců a chorob. Rez kávová může v extrémních případech zničit až 80 % úrody (běžné ztráty se pohybují mezi 30–50 %). Obávaný je rovněž zavíječ kávový, jehož výskyt v posledních letech dramaticky roste a devastuje tak mnohé kávové farmáře.
Jednou z cest je pěstování odrůd kávovníku, které lépe odolávají vyšším teplotám a chorobám. Příkladem je kávovník robusta, který snese teploty až do 30 °C a je obecně méně náročný než arabika. Problémem ale může být odlišný chuťový profil a nižší ekonomická hodnota robusty.
Farmáři mohou své pěstitelské postupy upravit – zavést moderní zavlažovací systémy či využívat agrolesnické techniky, které chrání půdu a pomáhají udržet stabilní mikroklima. K tomu je ovšem zapotřebí nejen dostatek finančních prostředků, ale také odpovídající vzdělání. V rámci boje proti dopadům klimatických změn nabízejí například Světová banka nebo OSN granty a vzdělávací programy.
Organizace jako Fairtrade a Rainforest Alliance pomáhají farmářům přecházet na šetrnější a udržitelnější způsoby pěstování. Mezi ty patří využití přírodních hnojiv, ochrana biodiverzity nebo snaha o snižování emisí CO₂.
Zejména v rozvojových zemích potřebují farmáři lepší přístup k financování, moderním technologiím a novým trhům. To jim umožní investovat do inovací a účinně se přizpůsobovat proměnlivým podmínkám. Spotřebitelé mohou jejich úsilí podpořit například nákupem kávy s certifikací Fairtrade, která garantuje spravedlivé mzdy a investice do rozvoje místních komunit.
Klimatická změna představuje pro pěstování kávy obrovskou výzvu. Bez rychlé a účinné adaptace hrozí, že se káva stane vzácným artiklem dostupným jen pro malé procento konzumentů. Každý z nás přitom může svým dílem přispět – ať už výběrem kávy z udržitelných zdrojů, nebo podporou iniciativ, které se zaměřují na zmírňování dopadů klimatických změn. Káva, kterou si denně dopřáváme, je výsledkem tvrdé práce milionů farmářů. Záleží jen na nás, zda si tento jedinečný nápoj uchováme i pro budoucí generace.