Jak se káva pěstuje?

Než se dostane k vám do šálku, musí někde vyrůst. Navíc taky sesbírat, zpracovat, dopravit, upražit a namlít. Je to prostě dlouhá cesta. A tentokrát to nemyslíme jen obrazně, ale doslova. Protože většina kávy se pěstuje celkem z ruky. Což má svůj důvod.

Kávovník najdeme po celém světě

A to bez přehánění. Vypěstujete si ho klidně i u nás v mírném podnebném pásu. To ale nezaručuje, že bude plodit. Aby totiž kávovník prospíval, potřebuje k tomu specifické podmínky, které ovlivňují výslednou chuť. A často i cenu.

Výnosné plantáže ale jen někde

Největší výnos je dlouhodobě mapován v tropickém pásu – konkrétně mezi obratníky Raka a Kozoroha. Nejčastěji pak na úpatí hor nebo sopek. Na plantážích jsou rostliny hýčkány. Pravidelně se hnojí, v obdobích sucha se zalévají a pečlivě se mapuje zralost jejich plodů.

Navzdory péči ale dostávají komerčně pěstované kávovníky zabrat. Musí totiž plodit, což je samozřejmě vyčerpává. Zároveň se nenechávají volně růst, aby se usnadnil každoroční sběr. Většinou tak nepřesáhnou výšku 2 metrů. Kolem 6. roku života jsou nejproduktivnější a nejdéle ve 20 letech se rostlina poráží. Což je ve srovnání s divoce rostoucími kávovníky vlastně zatraceně málo.

Každý to má jinak

Takže to, co platí pro jeden druh nebo odrůdu, nemusí platit pro jinou. Abychom se vymotali z všeobecných pouček, podíváme se podrobněji na rozdíly v pěstování arabiky a robusty. Protože jednu z nich pravděpodobně pijete.

	Arabika (kávovník arabský)	Robusta (kávovník statný)
Nadmořská výška	1 300–2 800 metrů nad mořem	200–600 metrů nad mořem
Průměrná teplota	nižší (17–25 °C)	vyšší (20–30 °C)
Náročnost	náchylné na nemoci, plísně a škůdce	nenáročné
První úroda	po 3–4 letech	po 1–2 letech
Doba zrání plodu	8 měsíců	11 měsíců
Podíl světové produkce	70 %	30 %
Produktivní věk	až 40 let (nejčastěji okolo 20 let)
Maximální věk	60 let a více

Arabika roste vysoko

Výjimkou tak nejsou ani plantáže nad 2 000 m n. m. Potřebuje totiž teploty okolo 20 °C a pravidelné deště. Což je v tropických a subtropických nížinách často problém.

Celkově jsou kávovníky rodu arabika poměrně choulostivé. Více trpí na nejrůznější nemoci, napadají je škůdci a podléhají plísním. Proto její pěstování vyžaduje zkušenosti a maximálně citlivý přístup.

… a často ve stínu

I když je sluneční záření klíčové, občas je ho prostě moc. Plantáže se tak často vysazují ve stínu pralesů, případně se zastiňují uměle. Příliš vysoký žár by mohl plody nenávratně poškodit a velkou část úrody znehodnotit.

Pralesy ale neposkytují jen stín, ale taky včely a ostatní opylovače. Díky nim mají plantáže v jejich blízkosti až o 20 % větší výnos.

Odolná robusta

Jestli je arabika křehká, tak kávovník druhu robusta dostává svému oficiálnímu názvu – statný. Je totiž mnohem odolnější (a díky tomu také levnější).

Nemoci, plísně i škůdci se mu spíše vyhýbají. Má obvykle větší výnosy a nepotřebuje tak stálé klima jako arabika. I tak je ale zapotřebí o rostliny pečovat. Pravidelně se hnojí a v případě nutnosti zalévají.

Vyšší teploty, ale nižší poloha

Robustu potkáme běžně už kolem 600 m n. m. Teploty ve dne tam dosahují až 30 °C, naopak v noci klesají pod 10 °C. Zvládá tedy poměrně vysoké teplotní výkyvy. Bod mrazu by ale pro robustu i arabiku mohl být fatální.

Káva jako zdroj obživy

My víme, že spousta z nás je na kávě živa. Ale pro farmáře, jeho zaměstnance nebo zpracovatelské závody je to často jediná možnost výdělku. A tedy přežití.

Pěstováním a zpracováním kávy se celosvětově zabývá na 25 milionů lidí. Většina z nich pochází z rozvojových zemí, jejichž ekonomika často závisí na exportu kávových zrn. I kvůli tomu se producenti snaží ze všech sil zabránit ztrátám a nabízet kávu v co možná nejlepší kvalitě. Což platí především u menších farem.