Nekvalitní komoditní káva | Kvalitní komoditní káva | Výběrová káva |
---|---|---|
|
|
|
Začneme tím (zdánlivě) horším, ale zato rozšířenějším. Komoditní káva tvoří asi 92 % celkové světové produkce. Jejím hlavním cílem je totiž vydělat za každou cenu. To je prostě fakt.
Většinou se toho výrobci snaží dosáhnout konzistentní chutí (ať už je jakákoliv) a nižší cenou. Takové kávy se praží tak moc, aby se potlačily jakékoliv nechtěné tóny a defekty.
I když lidem už dneska nevadí připlatit si za něco lepšího. Díky tomu se kvalita i ceny mohou skokově lišit. V regálech tak najdeme komoditní kávy nejen s různým poměrem robusty a arabiky, ale taky jakosti.
Asi největším problém u komoditních káv představuje jejich netransparentnost. S trochou štěstí znáte zemi, ze které pochází. Ale o metodě zpracování, způsobu sběru nebo konkrétní oblasti a farmě se na obalech moc nedočtete.
To se podepisuje nejen na chuti, ale taky to má ekonomické dopady. Káva na své cestě totiž projde přes mnohé ruce. A ty na úplném začátku celého řetězce často dostanou za svoji práci jen drobné.
Teď přichází jedno velké ale – komoditní káva totiž neleží jen v regálech supermarketů. Kdepak. Značný podíl má totiž i v lokálních pražírnách. V těch už se můžou (a měli by) každé várce pořádně věnovat. Hledat pro ni dokonalou pražicí křivku a rozvíjet její chuťový potenciál. Můžete tak s nimi objevovat nejrůznější chutě a vůně. Takové kávy už vážně chutnají.
Navíc se v pražírnách pídí po detailnějších informacích. Často tak znají konkrétní oblast nebo metody zpracování. Spíš si ohlídají podmínky, za kterých farmáři pracují. A celkově se kvalitou blíží právě výběrovým kávám.
I když existuje jasně daná definice od SCA (Specialty Coffee Association), je v tom celkem zmatek. S termíny jako výběrová káva se totiž různě žongluje. Hlavně tedy kvůli marketingu. Což, bohužel, devalvuje skutečnou hodnotu, kterou výběrovka má.
A to úplně a bez výjimky. Výběrová káva by totiž měla být stoprocentně transparentní. Pražírna by vám tak měla umět odpovědět na následující otázky.
A taky vypadat a vonět. Samotná transparentnost totiž nestačí. U výběrové kávy se, podobně jako u vína, hodnotí senzorické vlastnosti na stupnici od 0 do 100. Rozhodně neprojdou várky, kde je větší podíl defektních zrn. Samotné hodnocení pak probíhá formou cuppingu. Podle SCA by výběrová káva měla dosáhnout alespoň 80 bodů.
Obrovská zodpovědnost leží v rukou pražírny. I tu nejvýběrovější kávu na světě totiž může špatným pražením poslat do kopru. A to jsme teprve na začátku.
Protože ani dobře upražená výběrovka není zárukou úspěchu. Její chuť i vlastnosti ovlivňuje řada faktorů – od skladování až po samotnou přípravu. Takže takové kavárny nebo koncoví zákazníci (ano, koukáme na vás) z ní nakonec taky nemusí dostat to nejlepší. Nebo se jim může rovnou zkazit.
I když oficiální hranice existuje, nikdo ji nemůže vymáhat. Pořád si ale stojíme za tím, že s dobrým jménem výběrové kávy by se nemělo kupčit. Je to totiž zbytečné. Protože i komoditní káva z pražírny může být kvalitní. A nedává tak smysl na ni lepit přívlastek, který jí prostě nenáleží. Byť by se pak prodávala sebelíp a za sebevyšší ceny.
Jak se káva pěstuje, zpracovává a praží?
Jak kávu skladovat, mlít a na co si dát pozor?
Jak si udělat espresso, cappuccino nebo caffè latte?
Od french pressu až po ledovou kávu