Nemají rády teplotní výkyvy, ani přílišnou vlhkost. Navíc nasávají všechny vůně okolo – a těch je v lednici i mrazáku víc než dost. Ne nadarmo se mletá káva používá pro neutralizaci nepříjemných zápachů.
Když kávu podchladíte, oddělí se z ní oleje a tuky. A ty, stejně jako u jiných potravin, nosí chuť. Zrnka tak přijdou o svoji sílu a vy se připravíte o požitek. Jakmile jednou dojde k separaci, už je prostě zpátky nedostanete. Nenávratně narušíte strukturu kávových zrn.
Tak moc, že jí s radostí nasává z okolí. Akorát jí teda vůbec nedělá dobře. Nejde ani tolik o vlhkost uvnitř mrazáku a ledničky, jako spíš o náhlou změnu teploty. Během ní dochází ke kondenzaci.
Jakmile se káva potká s vodou, začíná v podstatě její příprava. Zjednodušeně řečeno jsou tak zrnka z mrazáku nebo ledničky už částečně extrahovaná. Což zapříčiní změnu v chuťovém profilu, nebo jeho úplné zničení.
Zdánlivě nám do tohohle tvrzení hází vidle fyzikální chemie. Podle Arrheniovy rovnice totiž s každými 10 ℃ dochází ke zpomalení reakcí, které stojí za ztrátou aroma. Takže káva z mrazáku by vám měla déle vonět.
A váš mrazák nebo lednička většinou nezejí prázdnotou. Do rovnice se tak zapojují další proměnné jako:
A to i při sebelepším skladování ve vzduchotěsných nádobách ovlivní výslednou chuť.
Proto vždycky nakupujte tak, abyste ji upili. A mohli bez problémů skladovat kávu při pokojové teplotě. To je pro ní (a vaše chuťové pohárky) stejně nejlepší.
Jak se káva pěstuje, zpracovává a praží?
Jak si vybrat kávu, aby vám chutnala?
Jak si udělat espresso, cappuccino nebo caffè latte?
Od french pressu až po ledovou kávu