Blog o kávě

Doba se mění. A mění se i kávové zvyky. Jestliže v Československu osmdesátých let káva rovnala se turek, po roce 1989 přesedlala část z nás na kávu rozpustnou. zobrazit článek

Třicet dva kilogramy dovnitř, jeden ven. Nasládlá chuť bez hořkosti, pouhá čtyři místa na světě, kde je k dostání. O čem je řeč? O kávě, která po kávě cibetkové převzala na podzim roku 2012 žezlo nejdražší kávy světa a která je „vyráběna“ zažívacím traktem největšího suchozemského savce – slona indického. zobrazit článek

Káva i pro ty, kdo si ji nemohou právě dovolit? Světem se po hospodářské krizi začíná šířit vlna „odložené kávy“. Princip je jednoduchý. V kavárně objednáte kávu jednu, zaplatíte dvě. Tu druhou dostane ten, kdo na kávu právě nemá peníze. zobrazit článek

Tvrdí to výzkum britské Národní zdravotní služby (NHS), podle kterého máme nejméně energie kolem čtvrt na tři odpoledne. A právě v této době bychom si měli dopřát odpočinek a „pauzičku na kávu“. Bude-li společná s dalšími zaměstnanci, pomůže navíc utužit vztahy. zobrazit článek

Nesklízí se na plantáži, stojí hodně peněz a chutná tak, jako žádná jiná káva... Cibetková káva, známá také jako Kopi Luwak (kopi = indonésky káva, luwak = cibetka), je pro Evropana plná překvapení. zobrazit článek

Ve slavné písničce se Michal Tučný v roli prodavače ptá, zda „může nechat o jedenáct deka víc“. Kavárníci v New Yorku se začínají svých hostů ptát, zda si dají o 200 % kofeinu víc. zobrazit článek

Uprostřed Afrického rohu rozkládá se dnes země, která za pozornost naši stojí a pravlastí kávy považována jest. Dříve její jméno Habeš znělo, ale dnes nazývána jest Etiopií. Jedna z mála věcí, co za léta dlouhá zůstalo nezměněna, je lahodná káva, kterou tato země africká stále oplývá a k nám do Evropy často dovážena jest na velkých lodích po moři Středozemním. zobrazit článek

Od třešničky k zelené kávě. Z plantáže se pytle naplněné „třešničkami“ sváží ke zpracování. Na finca Filadelfia tuto práci obstarají velká nákladní auta, drobní pěstitelé si musí vystačit s mulami či zohnout svá vlastní záda. A že se tedy prohnou pořádně – pytle váží okolo 50-ti kilogramů! Třešničky musejí být zpracovány v ten samý den v mokrém mlýnu, který však ani v nejmenším nepřipomíná starobyle klapající vodní mlýny, jež známe z Čech. Jedná se spíše o obří halu vybavenou betonovými káděmi, kanálky a hlučnými stroji, jejichž hukot dotváří kolorit večerů v období sklizně v mnoha guatemalských městečkách a vesnicích. Bobule jsou nejdříve pořádně proprány. Očistu doprovází první kolo selekce defektních plodů. zobrazit článek