Blog o kávě

Jdete po ulici a ve výkladních skříních prodejen a štítech kaváren vídáte neonové nápisy: zde italská káva, v naší restauraci podáváme italskou kávu, pravá italská káva, italian coffee. Bez italské kávy by snad kavárna ani nebyla. Co to je vlastně italská káva? Existuje vůbec? zobrazit článek

V průběhu let se tyto poměry mírně měnily, podle toho jak a kdy jsme jako stát měli hluboko do kapsy, nebo jak se měnila politická vůle to té kapsy sáhnout, ale i v nejhorší situaci se do Standardu dávalo nejvýše 45% robust, nejméně 10% praných arabik 1. jakosti a nejméně 45% arabik 2.jakosti.( O takových recepturách si dnešní starší kafaři mohou nechat jenom zdát a mladí nechat vyprávět.) zobrazit článek

Milovníci kávy na Tchaj-wanu, zvyklí sypat si do šálku cukr, teď mají možnost ochutit si oblíbený nápoj jiným bílým práškem - solí. Kavárenský řetězec 85C jim za 40 nových tchajwanských dolarů (asi 25 korun) nabízí laskominu, která je směsicí kávové pěny a rozpuštěné mořské soli. zobrazit článek

Do Balíren obchodu jsem nastoupil na podzim 1963 do čerstvě zřízeného oddělení řízení kontroly jakosti. Částí oddělení byla i laboratoř. V té době měla firma za sebou teprve pětiletou cestu. Vznikla v roce 1958. Od roku 1951 se začala v krajských státních podnicích potravinářského obchodu vyčleňovat činnost nesouvisející přímo s prodejem potravin a následně spojením krajských podniků Skladiště, pražíren kávy a arašídů a stáčíren vína z dovozu pracujících v rámci obchodu s potravinami vznikl k 1.1.1954 celostátní podnik Vinné sklepy, pražírny a balírny řízený Hlavní správou velkoobchodu potravinářským zbožím. zobrazit článek

Nabídka kávy v našich běžných obchodech není příliš pestrá – značky spolu nesoupeří kvalitou, ale cenou. Čistě druhy kávy jsou tak v dostání pouze ve specializovaných obchodech a nám jsou tak nabízeny převážně směsi kávy. Je nelehké se v nich dobře vyznat, zahrnují totiž kávy od tradičních až po exotické; obsahují zrna z různých zemí. zobrazit článek

Zaměřme náš pohled do Asie a povězme si něco o velmi neobvyklém zpracování kávových zrn v Indii. Podle pověsti přinesl roku 1670 poutník z Jemenu první kávová zrna, která zasadil poblíž pahorku Maisúr (tato oblast je stále největším producentem v Indii), kde se začaly pěstovat druhy arabiky i robusty. Z Indie se vyváží velmi kvalitní káva a pro domácí obyvatele se méně kvalitní káva dováží. zobrazit článek

Zvláštností na Austrálii je to, že vlastně nemá vůbec žádné ideální podmínky pro pěstování kávovníků, ale přesto produkují velmi kvalitní zrna. Jedná se výhradně o arabiku Bourbon, kávu s velmi nízkým obsahem kofeinu, s lehce nahořklou a jemnou chutí. Bohužel vývoz australských zrn je omezen finančními náklady potřebnými na vypěstování a sběr (v extrémních podmínkách není možné nasadit česací stroje a ruční práce náklady ještě zvyšuje). zobrazit článek

Do Evropy se dostává káva na přelomu 16. a 17. století společně s benátskými kupci, tedy později než čaj. A ani v Itálii to káva neměla v počátku vůbec lehké, neboť se ji kněží snažili zakázat jako „ďáblův nápoj“. Traduje se, že osvícený papež Kliment VIII. před vynesením rozsudku nad kávou se ji rozhodl ochutnat, ale naštěstí mu zachutnala a tak se stala „pravým křesťanským nápojem“. Nicméně jedná se pouze o legendu, takže kdo ví, co je na tom vlastně pravdy a proč byla nakonec káva povolena. zobrazit článek